Hrozba placení za služby HZS by měla lidi přimět k tomu, aby se před výletem do hor pojistili proti úrazu. To se bude týkat i zahraničních turistů, tedy i Čechů, kteří jsou spolu s Poláky nejčastějšími zahraničními oběťmi slovenských hor.

Podle slovenského ministerstva vnitra by se díky novému zákonu navíc měla HZS dostat ze ztráty a její služby by se měly zkvalitnit.

Horská služba může už i nyní žádat úhradu od turistů, kteří doplatili na to, že se nedrželi jejích rad, hazardovali na horách se životem, nenahlásili nehodu, nebo se před túrou nezapsali do knihy vycházek.

Vymáhání nákladů ale dosud naráželo na obtížné dokazování toho, zda zachraňovaná osoba porušila stanovená pravidla. Podle HZS tato pravidla porušili lidé například loni v 90 procentech případů, které si vyžádaly nasazení záchranářů.

Podle nového zákona budou muset turisté, kterým HZS pomůže, hradit i náklady, které za ně zatím platily zdravotní pojišťovny. Dosud platná úprava náklady placené ze zdravotního pojištění z "pokuty" vyjímala.

Loni hospodařili horští záchranáři se ztrátou 4,3 milionu slovenských korun. Až za záchranářské práce začne platit, příjmy HZS by měly podle přepočtů ministerstva vnitra vzrůst o sedm milionů korun za rok. Kromě finančních zisků si ministerstvo vnitra od novely slibuje i doplnění stavu zaměstnanců, který je v současnosti na úrovni 72 procent předpokládaného počtu.

K nejčastějším obětem slovenských hor patří vedle Poláků také Češi. Loni zahynulo v Tatrách 11 Čechů. Dohromady zahynulo loni ve slovenských horách 29 lidí. Podobný systém úhrady za pomoc HZS úspěšně funguje i v alpských zemích.




 
Zdroj: ČTK/www.sportovni noviny.cz